SAM 207 Sámi girjjálašvuohta: eamiálbmot ja maŋŋekoloniála perspektiiva
Oahpus suokkardallojuvvo, mainna lágiin sámi girjjálašvuohta lea eamiálbmot- ja maŋŋekoloniála girjjálašvuođa oassin. Oahppu oahpásnuhttá studeantta maiddái eamiálbmotgirjjálašvuođa áigeguovdilis fáttáide ja temáide ja eamiálbmotgirjjálašvuođa dutkama guovddáš teoriijaide.
- Oahpahus- ja eksámengiella: Davvisámegiella. Muhtun logaldallan sáhttá davviriikkalaš gielaide dehe eŋgelasgillii. Oahpahus eaŋgalsgillii ii dulkojuvvo. Eará gielaid oahpahus dulkojuvvo dárbbu mielde.
- Oahppočuoggá: 10
- Oahppoáigi: Ovtta lohkanbaji badjel
- Oahpahan- ja oahppanvuogit: Neahttavuđot oahpahus. Logaldallamat, girjjálašvuođa analysabarggut ja ságastallamat.
- Diibmoplána ja deaivvadanplána: Time Edit
- Sisabeassangáibádusat
• Dábálaš sisabeassangáibádusat alitoahpahussii. Sisabeassanvuođđu sáhttá leat juogo oppalaš lohkangelbbolašvuohta (čađahan joatkkaskuvlla/logahaga) dahje realagelbbolašvuohta. Oppalaš lohkangelbbolašvuođa gáibádusat olgoriikka ohcciide bohtet ovdan NOKUTa GSU-listtus.
• Sámegielmáhttu.
• Studeanta lea čađahan dahje čađaheame Sámegiela ja sámi girjjálašvuođa bachelorprográmma fágaoahpuid (gč. prográmmaplána) dahje sus leat vástideaddji alit dási oahput.Sámegiela gáibádusa sáhttá deavdit čuovvovaš vugiid mielde: Norgga joatkkaskuvllas sámegiella 1. dahje 2. giellan, Suoma logahagas eatnigielladutkkus dahje lohkan sámegiela vierrogiellan ja Ruoŧa gymnásas eatnigiellan (modersmål 200 čuoggá) dahje ođđaáigásaš giellan (moderna språk 200-300 čuoggá) dahje vástideaddji sámegieloahppu doaibmi njuolggadusaid mielde. Sámegiela gáibádusa sáhttá maid deavdit sámegiela lohkanbadjeoahpuin, 30 oahppočuoggá, dahje vástideaddji oahpuin dahje ceavzit giellageahččaleami maid Sámi allaskuvla lágida. Jus lea eahpesihkarvuohta man dási gelbbolašvuohta ohccis lea, de ášši ovddiduvvo fágalaš árvvoštallamii ja meannuduvvo dán vuođul.
- Sisdoallu
Oahpus suokkardallojuvvo, mainna lágiin sámi girjjálašvuohta lea eamiálbmot- ja maŋŋekoloniála girjjálašvuođa oassin. Oahppu oahpásnuhttá studeantta maiddái eamiálbmotgirjjálašvuođa áigeguovdilis fáttáide ja temáide ja eamiálbmotgirjjálašvuođa dutkama guovddáš teoriijaide
- Gáibádusat beassat eksámenii
Ohppui gullet guokte geatnegahtton čálalaš barggu (goabbáge galgá leat 2–3 siiddu guhkki).
Barggut galget leat dohkkehuvvon ovdal go studeanta beassá eksámenii.
- Eksámen
2-vahkkosaš čálalaš ruovttueksámen. Studeanta čállá 10–12-siidosaš oktagaslaš fágalaš essea válljejuvvon fáttás. Fáddá šihttojuvvo ovddalgihtii fágaoahpaheddjiin.
Árvosátni addojuvvo ECTS-vuogádaga mielde, mas A lea buoremus árvosátni ja F lea vuolimus árvosátni. Árvosátni F mearkkaša, ahte ii leat ceavzán.
