SÁM-1001 Davvisámi fonologiija ja suopmanat
Studeanta oahpásnuvvá davvisámegiela suopmaniidda ja sámegielaid váldoerohusaide. Eará sámegielain deattuhuvvojit julev- ja lullisámegiella
- Oahppočuoggá: 10
- Diibmoplána ja deaivvadanplána: Time Edit
- Oahppoáigi: Ovtta lohkanbaji badjel
- Oahpahan- ja oahppanvuogit: Oahpahan- ja oahppanvuogit leat logaldallamat, čálalaš ja njálmmálaš hárjehusat, joavkobarggut ja iešheanalaš barggut. Oahpus lea sihke fysalaš ja neahttavuđot oahpahus. Ii leat vejolaš searvat fysalaš deaivvademiide neahta bokte.
- Oahpahus- ja eksámengiella: Davvisámegiella
- Ohcanwebas: Vállje 2102
- Sisabeassangáibádusat
• Studeanta galgá leat čađahan SÁM-1000 Láidehus gielladiehtagii (10 oč.) dahje SAM 100 Gielladieđa ja fonetihkka (10 oč.) dahje vástideaddji oahpu.
• Dábálaš sisabeassangáibádusat alitohppui. Sisabeassanvuođđu sáhttá leat juogo oppalaš lohkangelbbolašvuohta (čađahan joatkkaskuvlla, logahaga dahje gymnása) dahje reálagelbbolašvuohta. Oppalaš lohkangelbbolašvuođa gáibádusat olgoriikkaohcciide bohtet ovdan GSU-listtus. Go oahppu lágiduvvo sámegillii, de olgoriikkaohcciide ii gusto dárogielgáibádus, vrd. Forskrift om opptak til høgare utdanning § 2-2 (6).
• Sámegielmáhttu.Sámegiela gáibádusa sáhttá deavdit čuovvovaš vugiid mielde: Norgga joatkkaskuvllas sámegiella 1. dahje 2. giellan 2, Suoma logahagas eatnigielladutkkus dahje lohkan sámegiela vierrogiellan ja Ruoŧa gymnásas eatnigiellan (modersmål 200 čuoggá) dahje ođđaáigásaš giellan (moderna språk 200–300 čuoggá) dahje vástideaddji sámegieloahppu doaibmi njuolggadusaid mielde. Sámegiela gáibádusa sáhttá maid deavdit sámegiela lohkanbadjeoahpuin, 30 oahppočuoggá, dahje vástideaddji oahpuin dahje ceavzit giellageahččaleami maid Sámi allaskuvla lágida. Jus lea eahpesihkarvuohta man dási gelbbolašvuohta ohccis lea, de ášši ovddiduvvo fágalaš árvvoštallamii ja meannuduvvo dán vuođul.
- Sisdoallu
Studeanta oahpásnuvvá davvisámegiela suopmaniidda ja sámegielaid váldoerohusaide. Eará sámegielain deattuhuvvojit julev- ja lullisámegiella. Studeanta oahpásnuvvá suoma-ugralaš gielaid jietnadatčállimii. Son oahppá mo davvisámegiela giellajietnadagaid ja daid erohusaid ja ovttaláganvuođaid sáhttá govvidit. Dasa lassin studeanta oažžu láidehusa davvisámegiela ovddeš ortografiijaide, earenoamážit Konrad Nielsena ortografiijai.
- Gáibádusat beassat eksámenii
Čuovvovaš gáibádusat leat eaktun beassat eksámenii:
- Studeanta galgá leat searvan 80 prosentii oahpahusas
- Studeanta galgá leat ožžon dohkkehuvvot golbma (3) geatnegahtton barggu:
o Transkriberet sullii minuhta davvisámegiela hállama fonologalaččat.
o Identifiseret muhtun suopmana teakstabihtáža vuođul ja ákkastallat identifiserema suopmaniešvuođaid ja sátnevuorkká vuođul. Čállosa guhkodat galgá leat 2–3 siiddu
o Čállit 2–3 siiddu čállosa eará sámegielaid ja/dahje davvisámegiela ovddeš čállinvugiid birra- Eksámen
Guđa (6) diimmu oktagaslaš čálalaš skuvlaeksámen.
Árvosánit addojuvvojit ECTS vuogádaga mielde, mas A lea buoremus árvosátni ja E lea vuolemus ceavzinárvosátni. F árvosátni mearkkaša ahte ii leat ceavzán.
