DUO-2010 Duoji ja hábmema bachelorbargu
Studeanta dahká oktagaslaš duodjefágalaš barggu fáttás, maid ieš lea válljen ovttasráđiid nammaduvvon bagadalliin, gii galgá bagadallat studeantta barggadettiin. Studeanta ráhkada plána maid bagadalli dohkkeha. Bargu lea duodjebargu masa studeanta vállje bargovugiid ja mas čájeha fágalaš ovdáneami.
- Oahppočuoggá: 15
- Diibmoplána ja deaivvadanplána: Time Edit
- Oahppoáigi: Ovtta lohkanbaji badjel
- Oahpahan- ja oahppanvuogit: Neahttadoarjjaoahpahus: Sihke fysalaš oahppodeaivvadeamit Sámi allaskuvllas, ja lassin neahttaoahpahus ja bagadallan. Fysalaš deaivvademiide dábálaččat ii leat vejolaš searvat neahta bokte.
- Oahpahus- ja eksámengiella: Váldo oahpahus- ja eksámengiella lea davvisámegiella. Jus oassi logaldallamiin lea eará sámegielaide, dáro-, suoma- dahje ruoŧagillii, de dat dulkojuvvo dárbbu mielde. Jus logaldallamat leat eaŋgalasgillii, dat eai dulkojuvvo. Eará sámegielat studeanttaide geahččalit láhčit dili nu ahte sii sáhttet čállit bargguid ja eksámena, ja oažžut oasi bagadallamis iežaset sámegillii. Eksámenčálus galgá leat sámegillii, muhto sáhttá sierra ákkaid geažil ohcat eará gillii čállit.
- Ohcanwebas: Vállje 5063
- Sisabeassangáibádusat
• Dábálaš sisabeassangáibádusat alitoahpahussii. Sisabeassanvuođđu sáhttá leat juogo oppalaš lohkangelbbolašvuohta (čađahan joatkkaskuvlla/logahaga/gymnása) dahje reálagelbbolašvuohta. Oppalaš lohkangelbbolašvuođa gáibádusat olgoriikkaohcciide bohtet ovdan NOKUTa GSUlisttus. Go oahppu lágiduvvo sámegillii, de olgoriikkaohcciide ii gusto dárogielagáibádus, vrd. Forskrift om opptak til høgare utdanning § 2-2 (6).
• Sámegielmáhttu.
• Čađahan 60 oč duoji ja hábmema bachelorprográmma fágaoahpuin dahje vástideaddji oahpuin.Sámegiela gáibádusa sáhttá deavdit čuovvovaš vugiid mielde: Norgga joatkkaskuvllas sámegiella 1. dahje 2. giellan 2, Suoma logahagas eatnigielladutkkus dahje lohkan sámegiela vierrogiellan ja Ruoŧa gymnásas eatnigiellan (modersmål 200 čuoggá) dahje ođđaáigásaš giellan (moderna språk 200-300 čuoggá) dahje vástideaddji sámegieloahppu doaibmi njuolggadusaid mielde. Sámegiela gáibádusa sáhttá maid deavdit sámegiela lohkanbadjeoahpuin, 30 oahppočuoggá, dahje vástideaddji oahpuin dahje ceavzit giellageahččaleami maid Sámi allaskuvla lágida. Dárbbu mielde ovddiduvvo gelbbolašvuođa meroštallan fágalaš árvvoštallamii ja meannuduvvo dán vuođul. Sáhttá nai čađahuvvot ságastallan duodjegelbbolašvuođa árvvoštallama doarjjan.
- Sisdoallu
Studeanta dahká oktagaslaš duodjefágalaš barggu fáttás, maid ieš lea válljen ovttasráđiid nammaduvvon bagadalliin, gii galgá bagadallat studeantta barggadettiin. Studeanta ráhkada plána maid bagadalli dohkkeha. Bargu lea duodjebargu masa studeanta vállje bargovugiid ja mas čájeha fágalaš ovdáneami. Bachelorbargu lea duddjonoassi ja čálalaš čilgehus/guorahallan. Čálalaš čilgejumis/guorahallamis berrejit boahtit ovdan studeantta ulbmilat bargguin, fáddáčilgehus ja/dahje fágačilgehus, teorehtalaš guorahallan ja reflekšuvdna.
- Gáibádusat beassat eksámenii
Ovdal beassá eksámenii, galgá studeanta:
- bachelorbarggu barggadettiin čađahit guokte fágabagadallama
- searvat unnimusat golmma bagadallanseminárii (oktiibuot vihtta bagadallanseminára) mas galgá:
- ovdanbuktit dutkanplána, mas lea guorahallan fáttá, čuolmma ja mot lahkonit čuolmma duddjomiin
- čiekŋudit duodjedutkama earenoamášvuhtii, duddjonvuđot dutkanvuohkái
- analyseret njálmmálaččat ja girjjálaččat dutkanfáddái heivvolaš girjjálašvuođa (omd. referáhttaseminára) ja árvvoštallat heivvolaš lohkanmeari ovttas fágaoahpaheddjiin
- opponeret ovtta mielstudeantta teavstta bagadallansemináras. Ovdal seminára galgá čálalaš oassi bachelorbarggus sáddejuvvot fágaoahpaheaddjái ja mielstudeanttaide.
- Eksámen
Eksámen lea bachelorbargu. Bargu árvvoštallojuvvo guovtti oasis:
- Gárvves duodji ja čájáhus (deaddu 50 % árvosánis).
- 10-15 siiddu viidosaš čálalaš bargu (deaddu 50 % árvosánis). Čálalaš barggus galgá leat sihke álggahus, teoriija, metoda, analysa ja bohtosat. Ovdasiidu ja gáldolistu eai rehkenastojuvvo siidologuide. Čálus galgá leat sámegillii, muhto sáhttá sierra ákkaid geažil ohcat eará gillii čállit.
Eksámenat árvvoštallojuvvojit bustávvaárvosániiguin, mas A lea buoremus árvosátni ja E lea vuolemus ceavzinárvosátni. F árvosátni mearkkaša ahte ii leat ceavzán.
